Vyztužení komínu

Komínové tvarovky mají v rozích otvory určené pro vyztužování komínu. Vyztužování se provádí vložením a následným zalitím řidší směsí betonu závitových tyčí s prodlužovacími maticemi, roxorů nebo hlazenky o průměru 8 mm.

Nejoptimálnější pro vyztužování komínu jsou závitové tyče, jelikož se jednotlivé části armatury spojí pomocí prodlužovacích matic. V případě použití roxorů nebo hlazenky je nutno jednotlivé části armatury svařovat, jelikož otvory nejsou dostatečně velké pro přeložení jedné části s další a následné zalití.

Nutnost vyztužení

V případě, že je komín, nebo jeho část přesahující délku 1,5 m, mimo budovu, je potřeba komín, nebo jeho část vyztužit.

Pokud je celé těleso komínu vně budovy, je potřeba jej vyztužit po celé délce a komín přikotvit k budově pomocí objímek (nutno vyrobit např. z pásoviny) a to vždy po 3 m. Poslední objímka by měla býti vždy v nejvyšším možném bodě.

Jedná-li se pouze o část komínu přesahující 1,5 m délky vyčnívající ze střechy budovy, je nutno nadstřešní část + stejnou délku pod střechou vyztužit. Např. Část komínu vyčnívajícího ze střechy budovy měří 1,75 m. Je potřeba tedy vyztužit 1,75 m pod střechou a 1,75 m nad střechou. Dohromady tedy 3,5 m od vrchu komínu.

Pracovní postup

V případě komínu mimo budovu je záhodno armaturu spojit se základem pod komín. A to buď vložením části armatury při budování základu, nebo jeho dodatečným zakotvením například pomocí chemické kotvy. To samé platí i při zdění nástavby na starý komín.

V případě vyztužování pouze části komínu v místě, kde začínáme armovat, ucpeme otvory.

Vyzdíme metr komínu, vložíme závitovou tyč a zalijeme. Na závitovou tyč našroubujeme zhruba polovinu prodlužovací matice, našroubujeme další závitovou tyč a vyzdíme další metr komínu a znovu zalijeme.

Postup opakujeme až k samotnému ukončení komínu. Armaturu ukončíme pod úrovní vrchní hrany poslední tvarovky nebo prstence. Krycí desku následně pouze přilepíme zdící směsí, neprovrtáváme ji.